Co předcházelo /aneb jak vznikla budova ateliérů/
Aby naše škola vůbec mohla fungovat, potřebuje nějaké svoje zázemí, školní budovu, zkrátka nějaký ten svůj domeček, domov - a právě domovem to všechno začalo. V roce 1899 je totiž v Hodoníně otevřena výsostná budova Studentenheimu, čili domova pro německé studenty města Hodonína. Hodonín byl totiž městem, ve kterém žilo plno Čechů i Němců a ne nadarmo byl tedy přezdívaný jako německé město uprostřed českého venkova…
Alespoň tak o něm mluvili čeští vlastenci, pro národovce německé byl zase moc českým a pravda bude asi někde uprostřed. Následovalo neustálé hašteření mezi občany Hodonína a Gödingu a obě tyto strany soupeřili ve všem v čem se dalo. Brzy vyvstala neoficiální soutěž o to, kdo bude mít největší, nejhezčí, nejnoblesnější a nejlepší školní budovu v celém městě. V roce 1896 si Češi vystavěli budovu České vyšší reálky zemské, která stála na křižovatce ulic Dobrovolského, Měšťanské a Horních a Dolních Valů. Novorenesanční a elegantní to budova s věžovitým řešením nároží. Druhá strana se však nedala zahanbit a hned následujícího roku vzniká plán na stavbu budovy Německé vyšší reálky zemské, dokončené roku 1899 (Dnes obchodní akademie), která má dvě zaoblené nárožní věže a výsostně bohatou fasádu plnou motivů baroka a secese… Jenže chyběli žáci…
Jak psáno v pamětní knize obce města jest: „…Nebylo pro ně žáků, takže je musela obec sháněti po celé říši rakouské a byla nucena vystavět pro ni studentenheim.“
V březnu roku 1898 jsou položeny základy a následujícího roku již budova stojí v celé své kráse. V té době moderní, honosný a výstavní novobarok se snoubil s náznaky ještě modernější secese. Budova to byla jedenácti-osá, prostřední tři osy pak tvořil rizalit s bohatým portálem a zakončený tympanonem z nějž k nebi vystupoval barokový štít.
Tak se zrodila budova našich dnešních ateliérů. Byla vystavěna dle návrhu Ing. Friedricha a stavbu provedly firmy Petra Marische a Františka Dobrozemského celkovým nákladem 153.233 K.
![](img-sspu/galerie/historie/h01.jpg)
(Fotografie/pohlednice z let 1898-1900, jedna z mála s původním portálem)
Zrod první republiky - doba změn
Po roce 1918 se ze Studentenheimu stává dívčí měšťanská škola, která nesla jméno prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka. Pan prezident se totiž přímo v místech na nichž později tato školní budova vyrostla narodil. K jeho památce město také nahradilo původní výzdobu vstupního portálu dle návrhu Arch. Ant. Blažka a akad. sochaře Jul. Pelikána. I přesto, že 20. století nebylo k fasádě ateliérů příliš laskavé, zůstal nám do dnešních dnů zachován právě tento portál, chránící původní výzdobu vstupního vestibulu uvnitř.
![](img-sspu/galerie/historie/h02.jpg)
(Zdroj: ŠOUPAL, Ruda, Otokar MEITNER a Vladislav ZLÁMAL. Hodonín: Město a okres : [Břeclav. Strážnice]. Praha: Národohospodářská propagace Československa, 1935, )
![](img-sspu/galerie/historie/h03.jpg)
(Zdroj: ČAPEK, Karel. Adresář města Hodonína. Hodonín: K. Čapek, 1924)
![](img-sspu/galerie/historie/h04.jpg)
Ulice Dobrovolského
1929-1945
Od 19. století fungovala v Hodoníně i živnostenská škola. Její začátky byly složité, vyučovalo se jen v neděli v budovách obecných škol. Časem se ale škole začalo dařit a stala se poměrně žádanou, nastal proto čas zřídit v Hodoníně novou školu. Píše se rok 1929, ve vilové čtvrti nedaleko centra Brna je budována vila manželů Tugendhatových a v nové Hodonínské čtvrti v Brandlově ulici staví firma pana J. Stejskala Masarykovu živnostenskou školu. Stejně jako ona slavná vila v Černopolní ulici je i tato budova moderní stavbou čistých funkcionalistických linií, dle přání jejího architekta J. Grunda. Končící dekáda vnáší lidstvo do nového období, mizejí tradiční, honosné, ladné přeplněné, nabubřelé a pyšné fasády historismu a secese a místo nich pevně otěže vlády přejímá mladý, čistý, stálý, geometrický a utilitární funkcionalismus.
Toť dnešní pavilon A, srdce naší průmyslovky…
…ale s tou průmyslovkou bychom možná trochu předbíhali. Živnostenská škola pokračovací v Hodoníně byla pouze předkem naší školy - ano, probíráno v ní bylo jak stavitelství, tak umělecká řemesla, jenže šlo pouze o jedny z mnoha oborů jimž se mohli žáci přiučit, hemžil se tu totiž roj švadlenek, krejčí a studentů dřevařského a kovodělného průmyslu.
Na tu naši průmyslovku si musíme počkat až po válce.
![](img-sspu/galerie/historie/h05.jpg)
![](img-sspu/galerie/historie/h06.jpg)
(Výstavba školy a škola těsně po otevřeníZdroj: ŠOUPAL, Ruda, Otokar MEITNER a Vladislav ZLÁMAL. Hodonín: Město a okres : [Břeclav. Strážnice]. Praha: Národohospodářská propagace Československa, 1935)
![](img-sspu/galerie/historie/h07.jpg)
(Nová budova zakreslená do katastrálního plánu z roku 1928)
![](img-sspu/galerie/historie/h08.jpg)
(budova poté co po válečném náletu na rohu ulic Brandlova a Muchova explodovala bomba)